Majdan a jeho rozpory: rozhovor s ukrajinským revolučným syndikalistom

Přátelé komunizace priniesli vyčerpávajúci rozhovor s ukrajinským syndikalistom o protestoch na Majdane. Odpovede priblížia aktérov konfliktu: protestujúcich a ich zloženie ako i politickú scénu na Ukrajine. Rovnako sa dozvieme, aké sú lokálne špecifiká a historický, sociálny a ekonomický kontext, ovplyvňujúci tvár protestov. Rozhovor mapuje udalosti pred eskaláciou konfliktu bezpečnostnými zložkami štátu a ruskou inváziou na Krym.

Ačkoli na druhou stranu je fakt, že Ukrajina je historicky rozdělena na dvě kulturní, politické a jazykové entity. Jižní a východní část je lidnatější, má většinu průmyslu, hovoří rusky a vzhledem k nostalgii po sovětském státě je povětšinou loajální „proruské“ kulturní a politické agendě. Západní a střední Ukrajina je více zemědělská a méně zalidněná, hovoří víc ukrajinsky a tíhne spíše k Západu, pryč od Ruska. Během uplynulé dekády se Kyjev politicky posunul z první části do druhé. Toto dělítko se často přehání až do té míry, že se popírá existence jednoho ukrajinského národa. To ale není pravda: myslím, že Ukrajina je pořád jednotnějším národním státem než třeba Belgie. Přesto toto dělítko existuje a mimochodem bylo hlavním důvodem, proč se vládnoucí třídě na Ukrajině nepodařilo ustavit autoritářský režim ruského či běloruského typu: ono dělítko totiž zajišťovalo, že žádný politik nikdy nemohl získat podporu většiny obyvatelstva. Proto museli lavírovat a dělat ústupky slabé pracující třídě: buržoazní demokracie zůstala zachována a prvky sociálního státu jsou mnohem štědřejší než v Rusku.


poli na vybrali.sme.sk